|
|
Proměny lyrického subjektu v poezii Václava Hraběte
Jonášová, Alena ; Hoffmann, Bohuslav (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice básnického odkazu Václava Hraběte. První část práce zahrnuje obecné uvedení do dané problematiky - životopis básníka, posmrtné vydání jeho básnického díla a jeho následnou recepci. Druhá část bakalářské práce se zabývá analýzou lyrického subjektu v různých vydáních Hrabětova díla a také v jednotlivých básních. Pozornost je věnována zejména problematickému edičnímu zpracování sbírek, ve kterých bylo básníkovo dílo vydáno. Cílem této práce je nalezení základních principů poetiky Václava Hraběte a zachycení proměn lyrického subjektu, který v jeho básních vystupuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Proměny lyrického subjektu v poezii Václava Hraběte
Jonášová, Alena ; Hoffmann, Bohuslav (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice básnického odkazu Václava Hraběte. První část práce zahrnuje obecné uvedení do dané problematiky - životopis básníka, posmrtné vydání jeho básnického díla a jeho následnou recepci. Druhá část bakalářské práce se zabývá analýzou lyrického subjektu v různých vydáních Hrabětova díla a také v jednotlivých básních. Pozornost je věnována zejména problematickému edičnímu zpracování sbírek, ve kterých bylo básníkovo dílo vydáno. Cílem této práce je nalezení základních principů poetiky Václava Hraběte a zachycení proměn lyrického subjektu, který v jeho básních vystupuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mladá poezie devadesátých let 20. století
PIORECKÝ, Karel
Předkládaná práce je zaměřena na básnickou tvorbu mladých debutantů, kteří vstoupili do literární komunikace v devadesátých letech 20. století, tedy autorů nezatížených zkušeností s kulturní politikou uplatňovanou před listopadem 1989. Jejich tvorba se rodila ve spletitém kontextu posttotalitní kulturní situace, v níž se setkávaly velmi rozdílné tradice, které byly v předchozích desetiletích vyloučeny z veřejné komunikace. Paralelně s tímto procesem se rodila mladá poezie devadesátých let, na jejímž charakteru se nemohl nepodepsat onen dobový zájem o vše minulé a donedávna zakázané. V první kapitole věnujeme pozornost dobové literárněkritické recepci mladé poezie v devadesátých letech. Analyzujeme jazyk, hodnotové rámce, kritéria a očekávání, které uplatňovala soudobá literární kritika na mladou poezii. Klíčovou byla otázka po tradici, na níž by měla ve změněných a demokratizovaných kulturních a společenských podmínkách nová poezie navazovat. Očekávání literární obce byla orientována spíše směrem k minulosti, tedy k navázání na některou z hodnotných a po dlouhé době opět neproskribovaných tradic, než k neoavantgardnímu hledání nových výrazových rejstříků. Následující tři kapitoly sledují trojici výrazných linií v rámci mladé poezie devadesátých let: linii poezie spirituální, věcné a imaginativní. Analytické a interpretační sondy do tří zmíněných linií propojuje společné hledisko {--} sledování lyrického subjektu a podob jeho stylizace. Toto metodologické východisko se opírá o Červenkovu teorii lyrického subjektu, jíž je věnována samostatná teoreticky zaměřená kapitola v úvodní části práce. Soustředění pozornosti k lyrickému subjektu umožnilo sestavit typologii podob lyrického subjektu a vysledovat obecnější tendence, charakteristické pro subjektivitu v mladé poezii devadesátých let. Zmiňované tři tradiční lyrické mody a výrazové rejstříky sice mladá poezie devadesátých let ochotně přijímala, ale postupně z nich odstranila jakékoli programní a ideologické akcenty. Tradiční lyrické mody v posttotalitní a postmoderní situaci přestávají být součástí velkých příběhů. Jejich původní metanarativní charakter je eliminován. Ze spirituální poezie se vytrácí explicitní konfesijnost, imaginativní lyrika se zbavuje surrealistické revolučnosti a psychologismu, poezie věcnosti postrádá patos nutné vývojové změny, s níž tento lyrický mod aplikovala Skupina 42. V poezii devadesátých let tedy tradice nejsou rozvíjeny ve své původní podobě, ale selektivně používány s ohledem na aktuální stav kultury a myšlení.
|
|
|
Básnická tvorba Viktora Fischla
ŠTUMPFOVÁ, Barbora
Následující diplomová práce je zaměřena na básnické dílo Viktora Fischla. Diplomová práce se mimo jiné zaměřuje na téma, zda a jakým způsobem se v básních proměňuje pohled lyrického subjektu na prožívanou skutečnost. Dále se práce zabývá formováním samotné poetiky Viktora Fischla v souvislosti s dobovým děním a myšlením. Aby zobrazení básnické tvorby autora bylo úplné, bylo nutné zabývat se nejen sbírkami, které vyšly knižně, ale také dílem dostupným pouze v rukopisech (příp. strojopisech) ve fondu Viktora Fischla v Památníku národního písemnictví v Praze. Diplomová práce metodologicky vychází z pojetí fikčních světů Miroslava Červenky, který ve své knize Fikční světy lyriky mimo jiné popisuje vztah aktuálního světa a fikčního světa v lyrice. O fikci a fikčních světech bylo smýšleno pouze ve spojení s narativním příběhem. Nicméně také v lyrice je nutné uvažovat o fikčních světech a Červenka dokazuje, že vztah reality s fikčním světem je v lyrické básni mnohdy bližší než je tomu v narativu. Z důvodu přehlednosti je v této diplomové práci básnické dílo Viktora Fischla rozděleno na několik částí. Každá z částí se věnuje určitému okruhu básnické tvorby tohoto autora. Sbírky či básnické cykly byly do jednotlivých kapitol přiděleny podle doby, ve které byly dopsány. První interpretační kapitola práce je zaměřena na samotné dílo, nejranější tvorbu Viktora Fischla, tedy dílo z období let 1928-1929. Další kapitola se zabývá tvorbou 30. let. Třetí významný oddíl tvoří exilová poezie z doby pobytu autora ve Velké Británii v období druhé světové války. Další kapitoly se věnují poválečné autorově tvorbě, tvorbě z let 50. a také pozdnímu básnickému dílu Viktora Fischla. Poslední kapitola práce se věnuje drobnějším básním a určitým zlomkům, které nejsou zařazeny do básnických sbírek.
|
|
|
Diskurs lyriky a modely reprezentace subjektu v poezii Skupiny 42
LENCOVÁ, Pavla
Diplomová práce je zaměřena na zkoumání způsobů reprezentace lyrického subjektu v poezii autorů Skupiny 42 se zvláštním zaměřením na způsoby zobrazování existenciálního statutu v textu. Před samotnou analýzou způsobu reprezentace lyrického subjektu v poezii Skupiny 42 bude pozornost zaměřena nejprve na proměny diskurzu lyriky ve 40. - 50. letech 20. století. Následně budou již zkoumány způsoby reprezentování subjektu a také způsoby ztvárnění skutečnosti v dílech autorů Skupiny 42. V závěru diplomové práce bude pak na základě předchozích analýz pozornost věnována tomu, jakým způsobem jsou principy existenciální imaginace vyjadřovány v prostoru lyrického díla.
|
host ::
RSS.